Péče o Zakrslé králíky
Seznamování s novým prostředím
Seznamování
S bytem ho seznamte postupně. Už se mi stalo, že se králík neuměl hned vrátit ke svému domečku, nevěděl kudy zpět a tak udělal loužičku na podlaze. Prostě zabloudil. Otevírejte mu nové prostory postupně aby se mohl dobře zorientovat. (první dny pouze místnost kde má králíkárnu, za pár dní další pokoj atd...).
Vzájemná komunikace
Buďte pro králíka čitelní, usnadní to vaši komunikaci. Dávejte mu najevo tónem hlasu, rychlostí hlasu, pohybem ruky a postojem těla jasné signály. (varovný tón hlasu, pochvalný tón hlasu, konejšivý a uklidňující, ruka která nabízí dobrotu, ruka která chce hladit, ruka a hlas který volá, podřepnutí a natažená ruka, varovné tytyty prstem před králíkem když dělá nějakou neplechu, tlesknutí do dlaní je pro králíka nepříjemný zvuk zvláště když je blízko něj a dá se použít k výchově, pokud ho třeba chcete odradit od toho aby do něčeho hlodal).
Jak se s králíčkem domluvit?
Podle mé zkušenosti je pro králíka obtížné rozpoznat slova. Větší úspěch vás čeká na zvuky lišící se od běžného hovoru, které snadno rozpozná. (zamlaskání, tlesknutí, jemné zahvízdání ...). Zkuste jen tak mluvit a najednou vložte nějaký zvuk a dívejte se na králíka, zda na něj nějak reaguje - zpozorní, zavětří, zastřihá ušima, nastraží uši, nakloní se směrem k vám. Zvukům na které reaguje, a které rozpozná od běžné řeči pak můžete přiřadit určitý význam. Zvuk králík zachytí snadněji, když jej několikrát za sebou zopakujete a pak vždy následuje totéž. Zvuky by od sebe měly být dostatečně odlišné. Králíci snadno rozpoznají i jiné zvuky - např. šustění sáčku s něčím dobrým, zvuk otevření lednice a přihrádky se zeleninou, zvuk sypání obilí do misky, zvuk otevření dveří a chrastění klíčů při vašem příchodu .... Takže nejdůležitější úlohu hraje neverbální komunikace - a to oboustranně. Králík se vám také bude pokoušet různé věci říci či naznačit - svým chováním. Pokud bude tlouci miskou, asi chce najíst. Když vidí že máte něco dobrého, přijde k vám a pohledem se snaží říci "nezapomeň na mě, už tu čekám, chci taky kousek". Když přijdete domů, pozdravte ho. Když ráno vstanete, tak ho také pozdravte a vlídně na něj promluvte. Je to přeci člen vaší rodiny. Jistě vaši pozornost ocení, bude cítit že vám na něm záleží a že pro vás není jen vzduch. Nestane se k vám lhostejným. Je to opět krok k důvěře a ochočení.
Příklad-zkušenost: Např. králičice Wendy ke mně přijde, když sedím u stolu, a jemně mi několikrát čumáčkem strčí do nohy. Tím na sebe chce upozornit. Buď chce pohladit, nebo něco k jídlu, nebo jí došlo pití, nebo si chce jen hrát. Musím pak začít pátrat co potřebuje. Rozhodně není dobré takové pokusy o komunikaci naprosto ignorovat. Potom by králíček mohl přestat jevit zájem o komunikaci s vámi.
Oboustranný hezký vztah
Vybudujte vzájemný respekt. Králík by měl vědět, že pánem jste tu vy a ve své králíkárně on. Zároveň by měl pociťovat dostatečnou míru svobody, ale poskytněte mu jasné hranice. Moje králičice Wendy má např. zakázáno chodit do kuchyně. Ze začátku vyhledávala každou příležitost aby tam vniknula, prostě na to číhala. Po několika měsících pevného trvání na pravidle (vyhození tleskáním a jasnými gesty aby odešla a zavřením dveří) pochopila natolik, že už nečíhá na příležitost. Respektuje naše teritorium. Přesto musíme dveře do kuchyně zavírat. Když zůstanou 5 minut otevřené, už to není katastrofa jako dříve. Po půl roce to respektuje natolik, že když sedíme v kuchyni a necháme otevřené dveře a ona by chtěla přijít za námi (králík je rád ve společnosti lidí), tázavě se zastaví mezi dveřmi a podívá se na nás, jestli nebudeme protestovat. Pokud vidí, že jí nechceme vyhodit a nic nenamítáme, opatrně vejde, ujišťujíce se že je to OK. Pokud však začneme protestovat a velet jí rázným hlasem a gesty k odchodu (takový ten pohyb jaký má zedník když nahazuje omítku), otočí se a jde ven.
Hygiena
Podestýlky
Pravidelná výměna podestýlky - zvláště v místě králíčí toalety - by měla být samozřejmostí. Nemělo by dojít k tomu, aby ležel v prostoru promáčeném močí.
Osobní hygiena
Králíček se myje sám (podobně jako kočka), takže není třeba jej pravidelně koupat. Kupříkladu králík, který není zavřený, má volný pohyb a na toaletu chodí do králíkárny často zvolí na spaní jiné místo - mimo králíkárnu.
Očkování a veterinární péče
Očkování
Pro první očkování- jak uvádí časopis ifauna nebo příbalový leták Biovety, výrobce vakcín - je optimální stáří 10 týdnů a revakcinace se provádí za 6 měsíců. Potom je třeba ji opakovat každých 6 měsíců, protože imunita po vakcinaci přetrvává 4 - 6 měsíců. Provádí se očkování proti králičímu moru a myxomatóze. Lze použít kombinovanou vakcínu PESTORIN MORMYX. Veterinář mi na otázku očkování sdělil, že králíčky narozené na podzim stačí poprvé naočkovat v březnu a potom přeočkovat jednou ročně na jaře, za předpokladu, že jsou chováni v bytě a ne venku. Přesto doporučuji raději dodržovat půlroční očkovací cykly.
Nemoci - veterina
Když se vám králík zdá nemocný, neváhejte s ním zajít k veterináři. Při průjmu je třeba dieta - jen seno, suché krmení, čistá voda a užívat lék od veterináře proti průjmu. Ten se rozmíchá do vody. Když to králík nechce, můžete mu tu vodu něčím, co má rád, ochutit. Průjem je třeba hned léčit, delší dobu neléčený je pro králíčka nebezpečný. Pokud ušák často kýchá, opět doporučuji návštěvu veterináře, který mu může dát např. injekci s antibiotiky.
Péče o drápky
Pokud jde o drápky, ty si králíček sám ostříhat neumí a přesto mu rostou, takže mu s tím musíte pomoci. Jestli se na střihání necítíte, svěřte to poprvé svému veterináři a nechejte se od něj poučit jak na to. Drápek je třeba stříhat v mrtvé části - ne tam kde vede červená žilka. Je to poznat pohledem proti světlu. Lépe než nůžkami, se stříhají kleštičkami na nehty. V přírodě se ušákovi drápky obrušují pohybem po různorodém terénu. Doma je třeba přírodě pomoci. Přerostlé drápky jsou nepříjemné jak pro vás (králík hrozně škrábe), tak pro králíka, kterému překážejí.
Zajistěte mu vhodnou stravu a vlastní teritorium
Bydlení
Pro krmení mu určete jedno místo. Měl by mít vlastní misku. Může dostat pamlsek i jinde, ale tak, aby věděl, kam se má vracet pro jídlo.
Králíčkovi umožněte, aby se mohl kdykoli vrátit do králíkárny (pro vodu, seno, na toaletu)
Potrava
Králík by měl dostávat nejen suchou potravu (hlavně seno, trošku krmné směsi ze zrní), ale i šťavnaté zelené krmení. V létě to může být tráva, listy pampelišek (ve městě utržené raději omyjte a osušte kvůli znečištění psími výkaly ap. Osušit proto, aby se králík nenadmul zapařeným krmivem). V zimě mu můžete zpestřit jídelníček kedlubnou, zelenými natěmi od mrkve, lístkem kapusty (ne moc a ne moc často, je plynotvorná), salátem (nepřehnat, nemusí být ve větším množství ideální pro králičí zažívání), jablíčkem, zelenou petrželkou, mrkví (pokud králík mrkev odmítá, zkuste mu dát mrkev krájenou na menší kousky či strouhanou). Sami uvidíte co mu bude chutnat.
Neberte mu jídlo, které mu už jednou dáte, zlobí ho to.
Králík údajně jí až 70 x denně, je pro něj nebezpečné aby měl dlouho prázdný žaludek. To neznamená, že se teď máte snažit svého miláčka vykrmit. Jen by měl mít vždy k dispozici seno (i přes noc) a vodu.
Obrušování zubů
Králíkovi dorůstají řezáky ročně až o 13 cm, takže si je musí brousit. Měl by mít něco na hlodání - větvičku z ovocného stromu, tvrdý chléb, zrní. Jinak začne hlodat králíkárnu nebo nábytek. Přerostlé zuby mohou způsobit zdravotní komplikace.
Mlsání
Králíci jsou také mlsní a malá králíčata si docela dají říci na kousek sušenky. Vzhledem k tomu, že to není jejich přirozená strava, je možno to použít pro výcvik, za odměnu nebo občas jen malý kousíček sladkosti pro chuť. Rozhodně byste je neměli krmit hlavně sušenkami a čokoládou ačkoli jim tak chutná, neprospělo by jim to.
Králíci pijí vodu, ale někteří si občas rádi dají mléko. To záleží na individuálních chutích.
Dostatek času
Věnujte se mu
Věnujte se mu, věnujte mu čas. Berte ušáka občas do ruky, zvyknete ho tak na zvedání a nošení. Posaďte si ho na klín a hlaďte jej. Opět ho zvykáte, časem třeba přijde a sám si k vám na klín vyskočí a nechá se hladit.
Když se mu nebudete v prvních týdnech dostatečně věnovat, mohlo by se stát že zdivočí, nebude se chtít nechat vzít do ruky, bude utíkat a schovávat se. Věnujte mu tedy čas.
Zvykání na doteky, hlazení
Hlazení
Hlaďte králíka jemně, nesahejte mu přitom do očí, netiskněte králíčka příliš silně - jinak mu hlazení bude nepříjemné. Chytejte a zvedejte ho opatrně, aby ho to nebolelo. Dle mého pozorování králík ocení, když se občas vy snížíte k němu a hladíte ho na zemi bez zvedání.
Zvedání
Pokud králíka chytíte do ruky, nemělo by vždy následovat něco nepříjemného (např. zavření do králíkárny či klece). Mohly by pak mít tendenci utíkat, když uvidí že ho chcete chytit a zvednout. Králíka občas berte do náruče jen tak, pohlaďte ho a pak ho zase položte. Nebude se tolik bát zvedání. Nebude cítit ohrožení.
Ctěte jeho vlastní vůli
Králíka nehlaďte do úplného vyhlazení, ale jen tak dlouho, dokud se mu to líbí. Až dá najevo že to stačí, nechte ho zas odpočinout. Jeho akce a odpočinek se v určitých intervalech střídají. Někdy se rád natáhne a odpočívá.
Výchova k čistotnosti a chození na toaletu
Zákazy
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), tak v té chvíli, právě když ho nachytáte přitom ho hned odneste na místo, kde chcete aby chodil na toaletu a postarejte se aby tam chvíli zůstal (bedýnka, kočičí záchod, zvolený roh v králíkárně). Měl by to brzy pochopit. Podchytit chození na toaletu hned ze začátku je nesmírně důležité.
Pochvaly
Buďte na něj hodní, i incidenty se pokuste řešit mírně. Jde teď hlavně o to, aby k vám získal důvěru a nebál se vás. Nesmíte to zkazit, hlavně v prvních dvou měsících si dejte záležet.
Králíka chvalte za to co udělá dobře.
Když zjistíte, že se králíkovi něco nelíbí (např. ho to lechtá), nezlobte ho tím, vede to pak k nedůvěře. Když se přiblížíte, bude mít potom obavy že ho zase chcete lechtat.
Mluvte na králíčka
Mluvte na něj tiše, nekřičte, nezvyšujte hlas (místo zvýšeného hlasu je v případě potřeby lepší použít varovný tón). Jemný hlas na něj působí blahodárně, zvyšuje jeho důvěru. Mluvte s ním často, netvařte se že je vzduch. Při příchodu ho pozdravte, také ráno když vstanete. Pokud do něj omylem kopnete, omluvte se mu. Když něco dělá dobře, pochvalte ho. Králíčka nezastrašujte, tím si jeho důvěru nezískáte, naopak - začne se vás spíš bát, což se později může projevit jako zbytečná agrese vůči vám i okolí.
Každý králík má svoji osobnost, každý je jiný. Výchovu je třeba vhodně přizpůsobit jeho nátuře.
Všechno však chce čas a pravidelné opakování. Nečekejte dokonalost, občas králík pravidla poruší.
Co dělat a nedělat poté, co si přinesete
králíčka domů
Tento článek je stručným shrnutím nejdůležitějších věcí do prvních dnů a týdnů s králíčkem. Můžete si ho vytisknout, nosit u sebe, když jdete nakoupit něco nového pro králíčka, vystavit si ho na stole a pročítat, když si honem rychle s králíčkem nebudete vědět rady. Hodně štěstí a přejeme krásný budoucí společný život s králičím kamarádem :)
Ochrana okolí před králíčkem
Hlodání kabelů
Odstraňte z jeho dosahu všechny kabely a šňůry (králíci je rádi hlodají, zvláště pokud jim někde překážejí v průchodu).
Peřiny a postel
Nenechávejte rozestlané peřiny, z nějakého (mě neznámého) důvodu jsou peřiny velkým lákadlem pro vyčurání se do nich. Jsou tak měkké a krásně se to do nich vsákne. To si přeci králíček nemůže nechat ujít. Má k tomu sklony mnoho králíků, i těch vychovaných, kteří se jinde nevymočí. Zbytečně tedy neriskujte - aspoň zezačátku.
Ochrana králíčka před okolím
Prostředí
Králík nerad dlouho sedí tam, kde praží slunce.
Chraňte ušáka před setkáním s cizími psy.
Riziko úrazu
Od teď se musíte stále dívat kam šlapete, alespoň ze začátku, kdy se vám králík bude více plést pod nohama. Pokud nesete něco dobrého co králík chce, je zvýšené riziko toho, že vám začne samou radostí skákat před nohama a vy ho nechtě nakopnete. Pokud do něj omylem kopnete, nebo mu šlápnete na pacinku, hned se mu omluvte.
Nedělejte příliš prudké pohyby, králíka to leká.
na volno:
v kleci:
Jak ubytovat králíčka?
Než si pořídíte domů králíčka, bylo by vhodné mít představu o jeho bydlení, kam v bytě/domě králíčka umístíte. Jestli jste se rozhodli nechat králíčka běhat volně, alespoň ze začátku, než si ho vychováte k čistotnosti, je dobré ho zavírat do připravené klece nebo domácí králíkárny (návod na stavbu níže). Po přinesení králíčka domů bude jistě vystrašený ze změny prostředí. Pro získání jeho důvěry a pocitu bezpečí je vhodné mu zařídit jeho soukromé bydlení.
V kleci se může králíček cítit dobře. Výhodou je její vzdušnost (nezapaří se jídlo, zelenina, použitý záchůdek), přes mříže vás může králíček snadno pozorovat a nemá pocit, že je někde izolovaný a sám. Na druhou stranu se cítí v bezpečí před případným nebezpečím, které má pudově v hlavě zafixováno. Většinou trvá nějaký čas, než si zvykne a získá důvěru. Proto ho posaďte do klece a nechte ho být, dokud si nezvykne. Někteří králíčci jsou více důvěřiví, někteří méně. Ti více budou mít tendenci vyskakovat z klece a prozkoumávat nové okolí (pokoj a následně celý byt), ti méně budou ze začátku schoulení v roku klece a budou se rozkoukávat :)
Příslušenství klece:
- rohový nebo čtvercový (kočičí) záchůdek s podestýlkou (doporučujeme dřevěné lisované granule Cat´s Best, které pohlcují pachy a dobře sajou moč, dále hrudkující kukuřičné atd.),
- mističku s vodou nebo napáječku,
- mističku na směsku a granule,
- jesličky na seno,
- popřípadě připevněnou minerální kostku, o kterou si brousí zoubky, drápky a získávají z ní potřebné vitamíny.
Na dně klece můžete použít kobereček nebo slaměnou rohož, záleží, jak dobře a rychle váš králíček pochopí, kam se vykonává potřeba. Je dobré mu okolo klece dát ještě nějaký kobereček na odpočinek, když je venku. Králíčci velmi rádi odpočívají v blízkosti klece, kde se cítí v bezpečí, když jsou vypuštěni na návštěvu po bytě.
jakou velikost klece zvolit?
Nejčastěji doporučovaná velikost klece je 100x50x50 cm, v takto velké kleci může králíček být zavřený většinu dne, kdy jste v práci/ve škole, aniž by měl pocit ztísněnosti. Mluvíme o běžné velikosti zakrslého králíčka nebo malého berana, králíčci nad 3-4 kg už by se v metrové kleci mohli cítit stísněně, byla by pro ně malá. Je potřeba, aby se králíček v kleci mohl pohodlně natáhnout, jak potřebuje. Menší klece jsou určené např. pro mláďata nebo pro opravdu zakrslého králíčka, který v dospělosti má do 1kg. Jinak 50cm klece jsou určené spíše pro drobné hlodavce (vyjma činčily).
Králíčka mít puštěného na volno doporučujeme až po nějaké době po přinesení králíčka domů. Je potřeba ho ze začátku vychovávat, aby neomylně věděl, kam se vykonává potřeba a neznečistil vám byt. Další důležitou složkou výchovy je dávání najevo, která králíčkova činnost se vám nelíbí - například skákání po pohovce/posteli, bobkování a čurání na koberec, kousání závěsů a záclon, okusování kytek a překusování kabelů .. Pokud je králíček nevychovaný a necháváte ho vyrůstat jako dříví v lese, snadno se může stát, že vám velmi poškodí byt a vy budete akorát tak zklamaní a nešťastní, soužití s králíčkem přestane být radostí.
Když máte pocit, že je králíček dostatečně vychovaný a nejlépe po pubertě, přichází do úvahy ta lepší možnost - mít králíčka volně puštěného doma. Není již potřeba klec na zavření králíčka, ale vše z klece potřeba je. Každý králíček potřebuje "svůj" kout. Bude potřebovat svůj kobereček na odpočinek, svoji mističku na vodu a směsku s granulema, misku nebo krabici na seno a na ní připevněnou minerální kostku. Hlavní je záchůdek, osvědčilo se dávat ho nejlépe do tmavších rohů - králíčci rádi na záchodě soukromí :)
Jaká by měla být králíkárna?
Pokud chcete mít králíčka v bytě, je důležité aby dno králíkárny těsnilo a neprosakovala skrz něj moč. Dřevo bez povrchové úpravy vás může časem zklamat, protože se nasákne a pak je cítit. Stejně tak dělají potíže neutěsněné spáry. Jako materiál proto může být vhodná dřevotříska lamino, utěsnění spár lze provést silikonovým tmelem, jaký se používá do koupelen či v kuchyňských linkách.
Samozřejmě si můžete zakoupit na králíka např. v Hornbachu speciální klec s umělohmotnou spodní vaničkou. Nevýhodou této varianty je cena (kolem 2300 Kč). Králíčí domeček by měl mít min. rozměry V40 x Š 80 x H40. Čím ale bude větší, tím pro králíčka lépe. Přesto je potřeba, aby se měl králík možnost pravidelně proběhnout, jinak začne tloustnout a bude otupělý. Pohyb je pro něj přirozený.
Ideální je, aby se králík mohl sám do klece vracet na toaletu, pro seno nebo se napít, což mu umožní boční vchod ve formě "padacích dveří".
Je doporučováno, aby v králíkárně či kleci byly jesličky na seno. Králík si pak seno před požitím neznečistí, čímž se vyvarujete případných zdravotních komplikací. Také spotřeba krmného sena se tím sníží - nepřijde zbytečně nazmar.
Další výbavou králíkárny je:
- napáječka pro stálý přísun tekutin
- kameninová miska na obilné krmení (nebo jiná těžší ale mělká miska. Lehkou misku králík brzy převrátí a krmení si vysype).
Králíček a jeho smysl pro teritorium
Všichni králíčci zanechávají bobky kolem své klece, aby si ji označili jako svůj majetek. Toto není porucha v čistotnosti. Pro vašeho králíka je velmi důležité, aby byl schopný svoji klec identifikovat jako svůj majetek, takže když bude opouštět klec pro toulky po vašem bytě, bude schopný rozlišit co je jeho. Nebude tak cítit potřebu označit klec bobkama. Abyste tento pocit podpořili, udělejte z něj krále jeho klece. Nikdy ho nenuťe vlézt do klece nebo vylézt z klece. Nedělejte s klecí to, co nemá rád, ani jemu nedělejte to, co nemá rád, když je v kleci. V kleci se musí cítit bezpečně. Respektujte klec jako JEHO teritorium.
- Pokud možno mu nezasahujte do klece - nesnažte se ho vynat ven, když nechce, otevřete dvířka a počkejte, až bude sám chtít vylézt.
- Když se s ním mazlíte, je klidný a chcete ho umístit zpět do klece, můžete ho pomalu zvednout a přinést ke dvířkám klece a nechat ho skočit dovnitř.
- Pokud dáte králíčka přímo do klece a zavřete ho, může to chápat jako trest. Nehoňte a pak ho nedávejte hned do klece. Pokud je potřeba ho zavřít před vaším odchodem do práce, po umístění do klece na něj mluvte milým hlasem a dejte mu nějaký mls.
- Králíček nelibě nese, když se mu sahá do klece po miskách. Někteří to ignorují, ale více se stává, že to králíček bere jako zásah do svého území a po ruce může i vyjet. Pokud mu potřebujete doplnit jídlo, je dobré misky umístit blízko vchodu, abyste při jejich plnění co nejméně zasahovali do klece, nebo počkejte s jejich naplněním do chvíle, kdy králíček bude mimo klec. Nedělejte prudké pohyby, mluvte na králíčka klidným hlasem. Chvíli trvá, než si zvykne na to, že mu nechcete nic sebrat ale naopak - dát mu dobré jídlo.
- Nezačínejte čistit klec v případě, že je králíček uvnitř - počkejte raději, až klec opustí. Stejně za vámi přijde a bude vás kontrolovat, možná vám bude pomáhat - hýbat s věcmi, které jste při čištění nechali na zemi vedle klece. Nebo kontrolovat, zda to děláte dobře :) Pokud ale budete chtít záchůdek čistit, když je králíček uvnitř, často to bude brát jako zásah do svého teritoria.
Zakrslý králík-potřeby pro chov
Základní údaje o zakrslém králíkovi:
- obvyklá délka života………...6 - 10 let
- králíci dospívají ve věku……15 - 18 měsíců
- délka dospělého králíka…….do 32cm
- výška dospělého králíka……do 15cm
- váha dospělého králíka…….do 1,2 kg
Nejlepší pro králíka je klec. Klec lze koupit v různých zverimexech.
Klec má velikou výhodu, že se nezapaří a králíček vás může pozorovat přes mříže. Králíci jsou společenská zvířata a proto je vhodné, pokud máte čas se jim věnovat, chovat více králíků. Nejideálnější jsou dvě samice. Dva samci by se rvali a samec se samicí se přirozeně množí (více králíků však nadělá mnoho nepořádku).
PŘED ZAKOUPENÍM KRÁLÍKA BY SE NEMĚLO ZAPOMÍNAT NA:
1. Klec pro dva králíky by měla mít míry minimálně:
Dlouhá-90 cm
Široká-50 cm
Vysoká-45cm
2. Nejlepší jsou pozinkované mříže klece, mříže potažené umělou
hmotou můžou králíci ohlodat.
3. Králíci mají rádi domek s rovnou střechou.
4. Během léta budou mít králíci velkou radost když se můžou proběhnout
po zahradě nebo na dobře zajištěném balkóně.
5. Klec je nejlepší položit na dost provzdušněné místo NE však na průvan k oknu.
Také by jsi měl(a) myslet na:
1.Seno ovlivňuje trávící pochody králíka a musí ho mít stále k dispozici.
2.Na jídelní lístek pro králíka patří taky čerstvá zelená strava(ovoce, zelenina, trávy…).
3. Zelené krmení např. trávy nebo pampeliškové listy nesbírej na okrajích silnic nebo na čerstvě pohnojené louce či trávníku.
4. Každý den musí mít králík k dispozici pitnou vodu.
5. Nikdy nekrm prošlým, špinavým nebo plesnivým krmením králíka - mohl by dostat vážné zažívací potíže.
PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH NEMOCÍ
MYXOMATÓZA
nemoc se šíří především bodavím a krev sajícím hmyzem a také kontaktem králíčků. Inkubační doba je 6 až 10dnů. Je to onemocnení s velmi rychlým průběhem, mnohdy hynou všechna nemocná zvířata. Velmi krátká inkubační doba. Králíci hynou v křečích s příznaky dušení. Nemoc postihuje všechna zvířata od věku 30 dní.Nejlepšim řešením jak předejít myxomatoze je očkovaní,které vám provede každý veterinář.Imunita po vakcinaci přetrvává 4-6 měsícu,proto je duležité nechat králička naočkovat dvakrát ročne,poprvé na jaře(březen,duben) a podruhé na podzim(září,říjen) Onemocnění se projeví překrvením spojivek, výtokem z očí, otok víček. Králík přestane přijímat potravu, má zvýšenou teplotu. Na hlavě, okolo očí, na bázi ucha,, nozder a jinde na těle se začnou tvořit myxomatózní uzly. V tomto stadiu řasy překrývají oko a tak králík přestává vidět, rychle hubne, namáhavě dýchá až sípe.
KOKCIDIOZA
Je vyvolána cizopasníkem který žije a rozmnožuje se ve střevní sliznici.Nakažení králíci zpravidla silně vyhubnou, jejich hřbety na omak připomínají pilu a později se u nich projeví příznaky onemocnění trávicího ústrojí, hlavně zdutí, průjmy, někdy i zácpa a pro kokcidiózu typické skřípání zubů. Nejúčinnějším způsobem ochrany je prevence. V první řadě dbáme na hygienu kotců - pravidelně odstraňujeme exkrementy Kokcidie vycházejí trusem králíků ve velkém množství a zvířata jej s oblibou požírají. Tím dochází k invazi zárodků do zažívacího traktu a za optimálních podmínek pak zvíře onemocní. Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout preventivním podáváním léku proti kokcidióze, kdy léčbě podrobíme vždy celý chov. Léčebné a ochranné podávání Sulfadimidinu pro veterinární praxi můžeme aplikovat již od pátého týdne života králíků. Nejprve necháme králíčky jeden až dva dny vyžíznit a pak jim k napájení podáme vodu s rozpuštěným lékem – do 10 l vody rozpustíme jednu dávku léku, tj. 20 g. Před léčbou ani v době léčby nepodáváme šťavnaté krmivo, ale pouze seno, pšenici, ovesné vločky apod., aby králíci lék dobře přijímali. Taková aplikace stačí jako prevence. Podle potřeby, pokud již králíci jeví známky onemocnění, podávání léku opakujeme po třídenní přestávce bez léčby. V případě zkrácení nebo prodlužování léčby může dojít k depresi růstu, což je nežádoucí. Pokud uvedenou kůru opakujeme pravidelně během léta s odstupem asi šesti týdnů, nebude v našich chovech docházet ke ztrátám, které mnohé chovatele odradí od dalšího chovu.
PRŮJEM
Příčinou může být prochladnutí, zkažená, příliš studená potrava,náhlá změna stravy ze sušené na zelenou vlhká podestýlka, výrazná a náhlá změna stravování. Trus je mazlavý či tekutý a páchne,králíček odmítá potravu,chvěje se,má nadmuté bříško Abyste se s kralíčkem těmto problémům vyhli predcházejte výšše uvedeným příčinám Léčba: Při průjmu by králík neměl dostávat žádné šťavnaté krmení, ale pouze seno a vodu. Vyměnujte častěji podestýlku a zajistěte králíčkovi teplo.Déletrvající průjem může být pro králíka nebezpečný, takže pokud během 1 až 2 dnů neustoupí, vyhledejte veterináře a je vhodné vzít sebou k veterináři vzorek stolice Někdy proti průjmu pomůže podání sulfadimidinu do vody kterou králík pije. Průjem může být také průvodním znakem kokcidiozy což je velmi nakažlivá nemoc pro ostatní králíky.
ZÁCPA
Králíček nejí,sedí s nahrbeným hřbetem,bříško je lehce nadmuté,příčinou může byt nedostatek pohybu,málo pitne vody,infekční onemocnění,Léčba:přestante podávat suchou potravu a místo toho dejte králičkovi více pití,postarejte se o to aby měl králíček dostatek pohybu a pokud do jednoho dne nedojde ke zlepšení vyhledejte veterináře.
ÚPAL
Králíček zrychleně dýchá,třese se.Zde je nutné jednat rychle:ihned vezměte králíčka k veterináři,pokud to není možné králíčka přeneste do stínu,podavejte mu vlažnou vodu,chladte pomocí vlhkych obkladů hlavu a nožky.
Anatomie králíka
Taxonomické zařazení:
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída: Placentálové (Placentalia)
Řád: Zajíci (Lagomorpha)
Čeleď: zajícovití (Leporidae)
Věděli jste, že králík není hlodavec?
Králíci jsou občas řazeni do řádu Hlodavci (Rodentia), i když tam nepatří, mají svůj samostatný řád Zajíci (Lagomorpha). Svádí k tomu podobné znaky mezi oběma řády, jako jsou např. přední zuby zvané hlodáky - stále dorůstající zoubky, které si musí králíček pravidelně obrušovat (pokud to nezvládá sám nebo je má špatně rostlé, je potřeba to řešit u veterináře pravidelným zkracováním zoubků), nebo porod holých nevidomých mláďat. Hlavním rozdílem oproti hlodavcům je stavba zubů. Narozdíl od hlodavců mají v horní čelisti čtyři hlodáky, ve spodní dva.
Kostra králíka se vyvíjí nejrychleji do 6. měsíce života a proto zvláště v tomto období potřebuje dobrou výživu. Králík má 28 zubů (16 v horní čelisti, 12 v dolní čelisti). Řezáky (6) mohou ročně vyrůst až o 13 cm, takže si je králík musí mít o co brousit (větve). Od 18. dne stáří se králíčatům vyměňují zuby. Plný počet zubů dosáhne kolem 1 měsíce.
Jediným rozdílem mezi oběma zástupci čeledi Zajícovití, mezi zajícem a králíkem, je ve způsobu rozmnožování a odchovu mladých. Zatímco zajícové rodí své mladé v hnízdě již zcela osrstěné a s otevřenýma očima, jsou relativně okamžitě po porodu schopni se o sebe postarat (podobně jako morčata a činčily), králíci rodí mláďata ve vyhrabaných norách zcela holé, nevidomé a samostatně neschopné života. Malé králíčata se ještě cca 2-3 týdny vyvíjí v závislosti na péči matky a jejího mateřského mléka, než jsou schopni vylézt z hnízda. Vzájemné křížení králíka a zajíce není možné.
zajíc |
králík |
Proč králíčci jedí své bobky?
Není to vada, je to zcela přirozené. Dochází tak k většímu využití živin. Z měkkých bobků získávají vitamíny skupiny B, K a mikrofloru z trávicího traktu. Ovšem za určitých okolností žel i vývojová stadia kokcidií a jiných parazitů. Pokud jde o trávení, první zbytky opouštějí zažívací trakt za 24-48 hodin po přijetí potravy. Většina živin je vstřebávána střevní sliznicí. Když už hovoříme o trávení, uspořádání vstupu jícnu do žaludku, které neumožňuje zvracení ani únik plynů, může za problémy s nadmutím. V tlustém a slepém střevě se tráví celulóza díky střevní mikrofloře. Po antibiotikách proto dochází k poruchám trávení, protože hubí nejen nákazu, ale i potřebné mikroorganismy. Pro obnovení této mikroflory pro správnou funkci trávicí a vylučovací soustavy je potřeba po léčbě podávat např. jogurty s živou kulturou popřípadě bobečky od jiného zdravého králíka vmíchané do jídla.
Co je potřeba ještě vědět?
Králičí teplota se pohybuje většinou mezi 38,5 - 39,5 stupni Celsia.
Králíčí moč je hustá a má pH kolem 8,0.
Králík nemá potní žlázy.
Dechová frekvence za klidu je kolem 50-60 dechů za minutu.
Pulz je 120-150/min.
Kromě čichu (pachy hrají roli ve vnímání, vztazích králíků mezi sebou, rozmnožování) má králík dobře rozvinutý sluch.
Z hlediska hmatu jsou důležité hmatové chlupy na nose a nad očima.
Dobře je na tom i chuť, nejhůře zrak.
Nesmíme zapomenout ani na svaly - rezervoár energie (- pokud si tedy všimnete, že váš králíček nějak hubne, je možné, že za to může špatná výživa. To totiž ubývá nejen tuk, ale i svaly.)
Zrak
Králičí zrak je uzpůsoben především k tomu, aby rychle zjistil blížící se nebezpečí - ať už přichází z kteréhokoli směru. Jeho oči jsou posazeny poměrně vysoko a ke všemu na stranách hlavy. To králíkovi umožňuje vidět skoro v rozsahu 360 stupňů, stejně tak jako vysoko nad hlavu. Má to však jeden háček - přímo před obličejem nevidí nic. To však vyrovnávají uši a nozdry. Důsledkem tohoto posazení očí se jeho zorné pole v jednom místě překrývá. Tento centrální slepý bod králíkovi neumožňuje prostorové (3D) vidění blízkých objektů. Králíci mají rovněž omezené vidění barev. Mohou například rozlišovat mezi vlnovou délkou, kterou vnímáme jako zelenou a modrou. Je však možné, že tyto barvy nevnímají tak jako my. Umí je však odlišit. Za horších světelných podmínek vidí králík naopak lépe než člověk. Ve srovnání s lidmi je však jeho obraz poněkud zrnitý. Proto se může stát, že se vyleká, když jinak jemu známý člověk nese v náručí nějaký velký předmět, který "deformuje" tvar lidského těla jinak, než jej normálně králík zná. Vzhledem k čichu a sluchu, který tyto nevýhody kompenzuje může pomoci například nějaké to vlídné slovo, pronesené k našemu ušáčkovi.
Pohlaví, rozmnožování
Pohlavní zralost nastává sice již ve věku 4 - 6 měsíců, ale v této době ještě není ukončen tělesný vývin. Mladé by tedy měla samice mít později.
Při pohlavní dospělosti se často začne měnit chování králíčka, období tzv. "puberty". Králíček začne mít potřebu značení svého teritoria, bývá náladový a nálady se mu často střídají, od velkého mazlíka do protivného samotáře. Má potřebu ochutnávat vše okolo něj. Zajímá se o páření, většina samečků a některé samičky mají potřebu naskakovat na plyšáky nebo svoje páníčky a provádět kopulační pohyby. Neděste se - je to normální ;)
Samice má provokovanou říji (vajíčka se uvolňují teprve při nebo po spáření), proto je schopna zabřeznout kdykoliv při páření se samcem. Březost trvá 28 až 35 dnů, králičice zpravidla rodí nejčastěji 31. den. Když rodí o den dva pozdějš, většinou to znamená, že má menší množství mláďat (1-2 mláďata).
Králičice má na bříšku 3-5 mléčných bradavek ve dvou řadách, kde první začíná na spodní straně laloku a končí v tříslech.
Samec pohlavně dospívá už ve 3 měsících, proto je třeba mláďata různého pohlaví od sebe v tuto dobu pro jistotu oddělit.
Nejintenzivněji se kosti vyvíjejí ve 4 - 6 měsíci (zvýšená potřeba vápníku, fosforu, vitaminu D).
Podrobnější informace o páření králíčků, březosti, přípravy před porodem, o porodu a následné péči o králíčata najdete na stránce - Z králičího života
Určení pohlaví
U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. U mláďat se určování pohlaví provádí takto:
Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou. U samičky bude vidět jen štěrbina. (viz obrázky - vlevo sameček, vpravo samička)
Srst
Králičí srst se skládá ze 3 druhů chlupů:
1) Pesíky (3-5 cm) jsou krycí chlupy, jsou rovné, tvrdé, chrání srst před okolními vlivy.
2) Osníky - podsada. Jsou měkké, v dolní části zvlněné
3) Vlníky - nejjemnější část podsady, délka 1,5 - 3 cm, ohebné, zvlněné, husté. Angorští králíci mají většinu právě těchto vlníků.
Línání
Mláďata v prvním roce života obměňují srst 3 krát (poprvé v 8. týdnu, podruhé kolem 4. měsíce, pak kolem 7. měsíce stáří), dospělí jen 2 krát (jaro, podzim). Někde se uvádí ještě dvě další slabá línání, někde se neuvádí a jsou brána jako nepodstatná. Línání trvá něco přes měsíc. Je ovlivňováno výživou, zdravím zvířete, bydlením a počasím. U samců můžeme pozorovat intenzivnější růst chlupů. V době línání bychom měli králíky pravidelně kartáčovat nebo jim prsty vybírat ze srsti uvolněné chlupy, aby se jim při mytí nedostaly ve větším množství do zažívání. Díky této lidské výpomoci může línání trvat dokonce kratší dobu. Samici se v době, kdy čeká králíčata uvolňují chlupy, takže si je může snadno vytrhávat pro vystlání hnízda.
Drápy
Drápy králíkům rostou docela rychle, takže si je musí obrušovat. V domácích podmínkách musíme králíkům drápky občas zkrátit. Pozor ale, nesmíme zkracovat příliš (vodítkem může být červená žilka uvnitř drápku, viditelná proti světlu), abychom králíkovi nezpůsobili bolest a silné krvácení.
Pokud si nejsme při prvním stříhání jisti, můžeme požádat o zaškolení a první předvedení veterináře. (viz. foto - drápek, na němž je vidět proti světlu mrtvá část, a živá část s červenou žilkou). U tmavých drápků si můžeme pomoci prosvícením baterkou. Drápek stříháme tak, že si zjistíme, kam až dosahuje červená žilka, na to necháme ještě tak milimetr až dva a zbytek odtřihnem. Když se králíčkovi stříhá drápek těsně u žilky, špatně se mu pak běhá, protože konce drápků má velmi citlivé, den až dva trvá, než se konce drápků znecitliví.
Kleštičky, které jsou vhodné na stříhání drápků je možné sehnat v prodejnách chovatelských potřeb. (viz foto).
